Game of Thrones - my view

30. října 2013 v 17:52 | Ivuše |  Game of Thrones
Mám takový dojem, že o Game of Thrones/Hře o trůny už slyšela většina lidí. Ale dle mého názoru je to známé spíše jako seirál točený podle knih Píseň ledu a ohně spisovatele George Raymonda Richarda Martina.
Na seriál jsem se chystala asi půl roku, ale u mě bývá nadlidským výkonem dokopat se na shlédnutí něčeho, co neznám. Ke stáhnutí všeho mne přesvědčilo časté vychvalování seriálu i knih mého spolužáka, se kterým se krásně shodujeme na výběru seriálů, knih a často i většiny hudby. Co se týče knih a seriálů natočených podle nich, mám to hozené asi dosti opačně než většina lidí. Ve většině případů se nejdřív dívám na filmovou podobu a až poté čtu knihy. U GoT tomu nebylo jinak.
 

Liebster Award

30. října 2013 v 15:52 | Ivuše |  Others
Ještě zhruba před deseti minutami jsem ani neměla tušení, že něco takového existuje nebo co by to mělo být. Ale Katherine z blogu katherinestoires.blog.cz mne nominovala. Je to milé, i když tak docela nenacházím pravý smysl. Pravděpodobně ale jde o zviditelnění blogu, o čemž si troufám říci, že není nikdy na škodu. A navíc bych Katherine nerada jakkoli urazila, takže budu pokračovat v tomto řetězci (ano, trochu mi to připomíná tzv. řetězáky, které byly populární tak před osmi či devíti lety )


Co to vlastně pro takové pisálky znamená, když jsou nominovaní? Musí splnit pár jednoduchých úkolú;
  • Řekni o sobě 10 věcí.
  • Odpověz na 10 otázek bloggera, kterž tě nominoval.
  • Vymysli 10 otázek pro ty, které chceš nominovat.
  • Nominuj 5 bloggerů, kteří mají míň než 200 pravidelných čtenářů.
  • Informuj ty bloggery o tom, že jsi je nominoval/a.

BFMV v Praze

21. října 2013 v 17:12 | Ivuše |  METAL
Vnimaniye, vnimaniye! Něco mi říká, že přicházím takříkajíc s křížkem po funuse, ale neodpustím si sdělení té, řekla bych velké noviny.

16.2. 2014 bude mít světoznámá britská kapela Bullet For My Valentine koncert v Praze v klubu Roxy!

Ano, já vím, opravdu s křížkem po funuse, už se o tom ví přinejmenším tři týdny - tedy já o tom tak dlouho vím. Měla jsem takový pocit, že jsem byla snad první, kdo se to vůbec dozvěděl, protože mi fotka s rozpisem evropských koncertů vyskočila na facebooku skoro rovnou do xichtu. Okamžitě jsem to začala rozhlašovat a skoro denně jsem kontrolovala, kdy budou v prodeji lístky. Mamka mi totiž řekla, že pokud budou za přijatelnou cenu, mohla bych jet! Asi před týdnem jsem se konečně dočkala podrobnějších informací;
Předkapely: While She Sleeps, Callejon
Začátek akce: 18:00
Cena lístku: 760 Kč

BFMV byli společně se Slipknot kapely, které mne uvedly do říše metalu. Už jsem si kolikrát říkala, že by mohli do našeho státečku zavítat, a konečně se mi mé přání splnilo. Teď je ještě otázkou, zda mamka dodrží své slovo. Shodly jsme se, že cena za lístek je rozhodně přijatelná. Nechtěla, abych tam šla sama, ale přihlásilo se x lidí, kteří by se mnou jeli - nejméňa dva mám v podstatě jisté. Blbé je, že je to v pondělí, ale když by na to přišlo, tak bych kvůli tomu i tu školu oželela. ;) Takže pokud se tu najde nějaký jejich další fanoušek, tak se tam třeba potkáme. :)

 


Posměvačství, nosferatu a takové ty obvyklé žvásty

21. října 2013 v 16:56 | Ivuše |  Jedna metalistka povídala
Jak jen dnes začít? Mám toho na srdci více, co o co bych se chtěla podělit. Nic moc z toho není nijak extra důležité, jakožto nic není hodné úplného zanedbání. Jakožto studentka to vezmu přes stížnosti na školu a věci školy se týkající.
Snad netřeba říkat, že třeťák na gymplu není žádný med, ale protože jsem v sobě našla nějaké to sebezapření, nebo jak tomu říct, učím se většinou i o víkendech a ne jen večer před písemkou. U některých spolužáků mi tím dost klesla reputace, co se mého (podle nich) drsného a mazáckého zjevu týče, u jiných jsem získala obdiv. :) Štvou mě ti, co mne kvůli tomu začali nazývat šprtkou a utahují si ze mě. Jasně, většinou to tak je, že kdo se hodně učí, bývá popichován. Docela jsem s tím i počítala, když jsem se prvně zmínila v sobotu odpoledne, že se jdu učit, před jednou ze svých spolužaček. Paradox je v tom, že i když se učím hodně (vzhledem k tomu, jak jsem se učení věnovala dřív), pořád mám hořší známky než některé ty kvočny od nás, které v den písemky tvrdí, že to ani neviděly. Jo, jistě, proto mají většinou jedničky. Vždycky, když se nad tím takhle rozčílím, vyvstane otázka, kdo je tady vlastně šprt - jde totiž o to, kdo to přizná nahlas a kdo radši dělá drsňáka, aby se vyhnul narážkám a posměškům. Vím, že někteří si třeba vážně pamatují hodně z hodiny, takže se doopravdy pak na písemku nic moc neučí, ale já jsem, bohužel, z těch, kterým jedno přečtení vážně nestačí. Třeba mě za to sežerte, drazí spolužáci, ale nechci být jedna z těch, o kterých si pak všichni řeknou: ,,Proč tahle osoba lezla na gympl, když skoro propadá? To se nemůže trochu snažit, když už to dotáhla do třeťáku?" Sama takové lidi nechápu - co jdou na gympl a pak se tam sotva drží na čtyřkách. Taky takové lidi ve třídě máme.
Už jsem se přestala před některými lidmi vůbec zmiňovat, že se jdu učit, i když to v tu chvíli není úplně nezbytné. Tím myslím například na písemku, která se bude psát ,,až" za tři dny. Přinejmenším, i když se mi pak písemka nepovede, mám alespoň pocit, že jsem pro to doopravdy něco dělala.
Teď mi ale škola dá pořádně zabrat. Před týdnem jsem dostala zánět močových cest. Takže pohotovost, antibiotika, týden doma. Díky Ódinovi, že tentokrát mi moje spolužačka dodala zápisy, abych si je mohla včas doplnit. Propásla jsem pět písemek, ale naštěstí se za dobu mojí nepřítomnosti žádná jiná nenaplánovala, takže snad budu mít dost času je dopsat, než se na mě navalí další.

Další články